Naše organizace Centrum podpory zdraví alternativní výživové směry jako je vegetariánství a veganství nedoporučuje. Důvodem je, že strava z pouze rostlinných zdrojů neobsahuje všechny životně důležité látky, které jsou pro lidský organismus nezbytné. Doplňky stravy pestrou plnohodnotnou stravu nikdy nenahradí. Jsme zastánci dodržování pravidelného a pestrého stravování se zahrnutím všech složek potravy, některých více a některých méně.

Předkládáme tento článek, který vychází z přehledové práce „Vitamin B12 u těhotných a kojících žen s veganským způsobem stravování“ vydaného v časopise Výživa a potraviny 1/2019. V některých částech světa se veganství podporuje, v některých naopak. Pokud zvolíte cestu veganství či vegetariánství z vlastního přesvědčení, zajímejte se, prosím, nejprve o stravu odborněji, pozorujte se, nechte si pravidelně kontrolovat své hodnoty potřebných vitaminů a dalších látek u svého lékaře a doplňujte zejména vitamin B12.

Článek byl převeden do čitelnější formy s vynecháním některých termínů a odstavců se zkoumanými hodnotami. Odkaz na originální práci včetně dalších odkazů na studie naleznete ZDE.

Autorky přehledové práce: Mgr. Kamila Jančeková, Mgr. Zlata Kapounová, Ph.D., Markéta Hašová
Ústav ochrany a podpory zdraví, LF MU Brno 

Vitamin B12 je významný především pro normální růst a vývoj, tedy v období těhotenství a kojení. Americká Akademie výživy a dietetiky uvádí, že dobře naplánované veganské stravování je vhodné během všech fází života. Oproti tomu Německá společnost pro výživu nedoporučuje veganský způsob stravování pro těhotné nebo kojící ženy, kojence, děti ani dospívající. Studie zkoumající hladinu vitaminu B12 mezi těhotnými a/nebo kojícími vegankami jsou velmi omezené a většina z nich byla publikována před více než deseti lety. Nicméně data potvrzují nízké hladiny vitaminu B12 u veganských těhotných nebo kojících a jejich dětí. I přes nejednotná doporučení odborných společností se těhotenství a laktace s veganstvím vzájemně nevylučuje. Nicméně ženy by si měly být vědomy možných rizik a konzultovat své stravování s lékařem a nutričním terapeutem.

Úvod

Vitamin B12 (kobalamin) sehrává spolu s kyselinou listovou nezastupitelnou roli při syntéze DNA a erytrocytů. Je nepostradatelný také pro správnou funkci myelinové pochvy buněk nervové soustavy. Jeho nedostatek se projeví až po několika letech nízkého příjmu. Při jeho každodenním příjmu je skladován v játrech a ledvinách v dostatečném množství pokrývajícím potřeby organismu. Problém může nastat v okamžiku, kdy B12 není dlouhodobě potravou přijímán. Hlavním zdrojem vitaminu B12 jsou potraviny živočišného původu. Vegetariánství a veganství (které vylučuje nejen maso, ale i mléko, vejce a další živočišné produkty), by po několika letech mohlo vést k možnému nedostatku tohoto vitaminu.

Nejvíce ohrožené jsou těhotné a kojící ženy, vyvíjející se plod a kojenci. Na základě průzkumu z roku 2016 bylo zjištěno, že 3,7 % dospělých jedinců v USA se stravuje veganským způsobem, což představuje nezanedbatelnou část populace. Nedostatek B12 společně s hyperhomocysteinemií (= zvýšený obsah homocysteinu) jsou v těhotenství spojovány se závažnými zdravotními následky jak pro matku, tak pro vyvíjející se plod.

Deficit kobalaminu ohrožuje průběh těhotenství stavy jako je:

• preeklampsie (poznámka: EPH – edémy (=otoky), proteinurie (=přítomnost bílkovin v moči), hypertenze (=vysoký krevní tlak)),
• opakované spontánní potraty,
• předčasný porod.

Plod může v prvním trimestru postihnout:

• defekt neurální trubice (poznámka: Během 3. až 4. týdne vývoje plodu se vyvíjí základ míchy a mozku. Vytvoření neurální trubice je dokončeno přibližně do 28. dne těhotenství, tedy předtím, než ženy zjistí, že jsou těhotné. Pokud se stane, že se tato trubice neuzavře po celé své délce, vznikají defekty.),
• později pak intrauterinní růstová retardace (= Stav, kdy plod není schopen dosáhnout své geneticky podmíněné velikosti, tzn. plod je malý v důsledku nějakého patologického procesu.),
• nízká porodní hmotnost.

Kojenci narození matkám s neadekvátním stavem vitaminu B12 jsou ve vysokém riziku vzniku neurologických, hematologických a vývojových anomálií. Zahrnují:

• celkové neprospívání,
• menší obvod hlavy,
• anorexii,
• hyperpigmentace,
• hyperkinézy,
• křečové stavy s nebo bez nálezu na EEG,
• opoždění kognitivních a řečových funkcí.

Veganství a adekvátní stav B12 v těhotenství a během laktace se podle prohlášení americké Akademie výživy a dietetiky z roku 2016 vzájemně nevylučují. V prohlášení se uvádí, že dobře naplánované veganské stravování je vhodné během všech životních fází, včetně těhotenství a laktace.

Tomuto ale odporuje prohlášení Německé společnosti pro výživu ze stejného roku. Podle ní se veganský způsob stravování pro těhotné nebo kojící ženy, kojence, děti ani dospívající nedoporučuje. Ke stejnému tématu se vyjádřila i Evropská společnost pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu. Dle jejich názoru teoreticky lze konzumací veganské stravy s vhodnými doplňky stravy dosáhnout adekvátního stavu výživy v těhotenství a u kojence. Následky však mohou být při nedodržení nutričních doporučení velmi závažné.

Nedostatek vitaminu B12 se projeví až po několika letech nízkého příjmu. Při jeho každodenním příjmu je skladován v játrech a ledvinách v dostatečném množství potřebného pro organismus.

Vitamin B12 u veganů

U veganů se můžeme častěji setkat s větším či menším nedostatkem živin, např. kyseliny eikosapentaenové a kyseliny dokosahexaenové (omega-3 nenasycené mastné kyseliny), vápníku nebo železa. Nejzávažnější je však nedostatek vitaminu B12. Studie, které zkoumaly množství vitaminu B12 u dospělých veganů, vegetariánů a osob nestravujících se ani veganským, ani vegetariánským způsobem, vykazovaly konzistentní zjištění. Vegani měli nejnižší sérovou hladinu B12 a nejvyšší hladinu homocysteinu. Podstatná část osob stravujících se veganským způsobem, které byly zkoumány v rámci řady různých studií, vykazovaly obecně nízké množství vitaminu B12.

Těhotenství a laktace se s veganstvím vzájemně nevylučují, nicméně ženy by si měly být vědomy možných rizik. Svá rozhodnutí ohledně stravování řešit s lékařem nebo nutričním terapeutem, který doporučí adekvátní stravování s dostačujícím množstvím vitaminu B12.

Doporučený přívod vitaminu B12

Stanovit adekvátní hodnoty pro příjem vitaminu B12 je velmi těžké.

Denní přívod poprvé zveřejněný v doporučeních amerického Institutu medicíny z roku 1998, 2,6 μg/den pro těhotné ženy a 2,8 μg/den pro kojící ženy, je doposud platný, ačkoliv

jiné odborné společnosti hodnoty doporučeného přívodu zvýšily. Studie realizovaná Guezem a kol. popisuje případ kojence se známkami nedostatku vitaminu B12 navzdory faktu, že jeho matka během těhotenství denně konzumovala multivitaminový doplněk stravy obsahující doporučených 2,5 μg B12 v dávce.

V roce 2013 vydala D-A-CH (organizace zahrnující nutriční společnosti Německa, Rakouska a Švýcarska) nová doporučení zvyšující denní dávku pro těhotné na 3,5 μg a pro kojící na 4,0 μg.

O dva roky později vydal doporučení Evropský úřad pro bezpečnost potravin, který doporučený denní přívod opět zvýšil, a to na 4,5 μg během těhotenství a 5,0 μg během kojení. Toto doporučení také stanovuje denní přívod pro děti ve věku 7 měsíců – 6 let, a to 1,4 μg. Pro těhotné a kojící ženy veganky a jejich děti je pro dosažení dostačující hladiny kobalaminu doporučena Akademií výživy a dietetiky kombinace obohacených potravin a doplňků stravy.

Zdroje vitaminu B12 pro veganskou stravu

Mezi potraviny, které se dnes obohacují B12 a jsou dostupné i v ČR patří rostlinné nápoje, snídaňové obiloviny nebo tzv. nutriční droždí (nejedná se o klasické droždí, ale o neaktivní kvasnice). Menším dílem mohou k celkovému přívodu B12 přispívat také některé přirozené zdroje B12, například houby (liška obecná, shiitake), nebo fermentovaný sójový výrobek tempeh.

Deklarovaný obsah vitaminu B12 v u nás dostupných doplňcích stravy má velmi široké rozpětí. A často několikanásobně převyšuje doporučenou denní dávku s ohledem na různorodou vstřebatelnost. Je také nutné rozlišovat, zda se jedná o izolovaný vitamin nebo multivitaminový přípravek. Pawlak a kol. prokázal, že suplementace samotným B12 zvyšuje koncentraci B12 v mateřském mléce, zatímco suplementace multivitaminy nikoliv.

Za zdroj vitaminu B12 s dobrou biodostupností jsou vegany a vegetariány často považovány doplňky stravy z řas (Chlorella, Spirulina…). Nicméně ve většině přípravků obsahujících tyto řasy byla zjištěna neaktivní forma kobalaminu, s výjimkou řas nori, u kterých některé zdroje uvádí vysoký obsah aktivního vitaminu (25,7–120,7 μg/100 g suché hmotnosti).

Polská populační studie ukázala, že užívání řas může mít různé vedlejší účinky a doporučuje, aby jejich užívání bylo konzultováno s odborníkem. Zejména osoby se zdravotními potížemi jako například hypothyreóza nebo selhání ledvin, měly zvýšené riziko vedlejších účinků (průjem, nauzea, bolest břicha, vyrážka). Řasy se nedoporučují ani osobám s autoimunitním onemocněním. Práce poukazuje také na problematiku cyanotoxinů, anatoxinů nebo zvýšený obsah těžkých kovů (hliník, nikl, olovo) v některých doplňcích stravy z řas. Vzhledem k tomu, že užívání řas si často naordinují konzumenti sami, je zde nízká kontrola dodržení dávkování, interakcí s léčivy nebo ovlivnění stávajícím zdravotním stavem. Je tedy otázkou, zda můžeme považovat řasy za bezpečný zdroj vitaminu B12 pro těhotné a kojící ženy.

Závěr

Ačkoliv je k dispozici zatím jen limitované množství studií a literatury zabývající se veganskou stravou u těhotných a kojících žen, lze říci, že příjem vitaminu B12 z čistě rostlinných zdrojů je pro správný vývoj plodu a později kojence nedostačující. Jestliže veganské ženy nepřijímají B12 v jiné formě, vystavují nebezpečí nejen sebe, ale zejména své dítě. Nejjednodušším řešením se jeví konzumace jednosložkových doplňků stravy s B12.
Pro kojence a batolata veganských matek je taktéž přísun B12 nezbytný, přičemž plně kojené děti jsou závislé na přívodu kobalaminu z mateřského mléka. Těhotenství a laktace se s veganstvím vzájemně nevylučují, nicméně ženy by si měly být vědomy možných rizik a svá rozhodnutí ohledně stravování řešit s lékařem nebo nutričním terapeutem, který doporučí adekvátní stravování s dostačujícím množstvím vitaminu B12.

Zdroj:

https://www.bezpecnostpotravin.cz/vitamin-b-12-u-tehotnych-a-kojicich-zen-s-veganskym-zpusobem-stravovani.aspx