Od roku 2004 jsme na seznamu zemí s vyřešeným jódovým deficitem. Na letošní konferenci JÓD 21, ale zaznělo, že nám vzhledem ke znepokojivým výsledkům monitoringu saturace jódem u novorozenců, hrozí vyřazení.
Význam jódu pro organismus a jeho příjem
Jód je nezbytný pro správnou funkci štítné žlázy a to k tvorbě jejich hormonů (tyroxin a trijodthyronin). Nedostatek jódu se projevuje sníženou funkcí štítné žlázy. Nejvíce rizikovou skupinou jsou děti, u nichž se nedostatek jódu projevuje poruchou růstu. Další ohroženou skupinou jsou těhotné ženy u nichž může nedostatek jódu vést ke špatnému vývoji plodu nebo k potratu. Naopak nadměrný příjem zvyšuje výskyt autoimunitních onemocnění štítné žlázy a u novorozenců a kojenců může způsobit přechodnou poruchu její funkce.
Nejvýznamnějšími zdroji jódu jsou ryby, mléko a mléčné výrobky, vejce, masné výrobky, pečivo, mořské řasy a jodovaná sůl.
V oblastech s vyřešeným jódovým deficitem by podíl deficitních novorozenců neměl tvořit více než 3 %. V Čechách tento deficit již v roce 2019 dosáhl čísla 3,8 % a v roce 2020 vystoupal o celé procento na 4,8 %, což je opravdu alarmující.
Mezi nejpravděpodobnější příčinu vzniku jodového deficitu patří neefektivní prevence a edukace rodiček.
Všechny těhotné a kojící matky by měly suplementovat 250 µg jodidu nad rámec běžného příjmu potravou.
Zdroj: https://bezpecnostpotravin.cz/jodovy-deficit-v-cr-stale-aktualni.aspx